Venuše na jižním uzlu s láskou uzavírá jednu kapitolu našeho příběhu. Něco končí, aby něco nového mohlo začít. Lásku nevymyslíme, nevykomunikujeme, nenaplánujeme. Některé vztahy, některé příběhy, některé pokusy o radost, o štěstí už k nám možná nepatří. A nemá cenu znovu a znovu přemýšlet o něčem, co vymyslet nejde, jakkoliv v Panně k tomu máme blízko. Pokud by odpověď byla k dispozici, byli bychom ji dávno našli. Takhle se jen zbytečně týráme, vyčerpáváme. V srdci už dávno víme, co ano, co ne… Jen jsme měli strach se pustit.

Venuše se zároveň vztahuje k hojivému, soucitnému a moudrému Chironu. Ten už se naplno drží trigonem/​sextilem osy lunárních uzlů. Vzkazuje Venuši, že naše sebehodnota je víc než nekonečná snaha zavděčit se těm, kdo nám nedávají, co si zasloužíme. A ano, opouštění může zabolet. Ale každá zkušenost, i ta bolestná, se počítá. Každá dává našemu životu hloubku. Nalezení vlastní hodnoty je klíčem k uzdravení minulosti a nadějí na úspěšnou cestu dál.

Slunko a retrográdní Merkur, oba v Raku, se noří do citlivých niterných záležitostí a vzpomínek. Oba toho času bez kontaktů, koncentrovaní ve své přirozené tendenci situaci ukočírovat hlavou a silou vůle. Ale jejich snaha se nepotkává s výsledkem. Do děje dnes prostě nezasahují. Jejich čas přijde.

A Luna v Blíženích. Teď ráno v elektrizujícím, neklidném kontaktu s Uranem právě aktivuje další energetickou vlnu hlubinné proměny probíhající v magickém transformačním trojúhelníku. A ještě jednou nám připomene dvojitý kvadrát Uranu k ose lunárních uzlů, díky němuž jsme se prolomili do nové reality. Poslední kapka a jedeme dál. Teď jen nechat dosednout turbulentní události uplynulých dnů a týdnů a zvyknout si na nové paradigma svého života…